Mark Shimada

Rozdíly v označování času a čísel v USA a v České republice

Obvykle jsem velmi dochvilný člověk. Když jsem ještě žil v USA, snažil jsem se vždycky všude přijít dřív. Aplikace jako Waze nebo Google Maps tehdy neexistovaly.  

Prvních pár let po přistěhování do České republiky jsem dostával zprávy s dotazem, jestli se dostavím na schůzku. Ač jinak dochvilný, přesto jsem nejednou propadl panice. Proč? Během výměny několika SMS se po mém mozku chtělo, aby se přizpůsobil 24hodinovému časovému systému. Když byla schůzka na 14 hodin, v kalendáři v mé hlavě opravdu byla na 14 hodin, což jsem si ovšem často přeložil jako 4 hodiny, místo ve 2 hodiny. S 24hodinovým systémem hodin to bylo, jako když se učíte nový jazyk.

Čísla pro určování času mne dále zasvětila do nuancí českého jazyka a kultury, do toho, jak se jazyk čísel z USA liší od jazyka čísel v České republice. Čísla obvykle nejsou spoučástí přemýšlení o kultuře, pro mě jsou ale jazyk a kultura, v případě čísel, neoddělitelné.

Zde uvedu několik jednoduchých situací, které poukazují na rozdíly s čísly a v důsledku toho i na rozdíly kulturní. 

Když si jdete v České republice zaplavat, platíte za minuty. V USA platíte vstupné, což znamená, že můžete zůstat, jak dlouho chcete. Takže když v Čechách chcete zaplatit za jednu hodinu, nepožádáte, "Jednu hodinu, prosím", ale řeknete jen krátce, "hodinu" (an hour). 

Když v Česku platíte za benzín, musíte vždy zaplatit prodavači uvnitř. V USA platíte kreditní nebo debetní kartou u benzinového stojanu. Takže když platíte za benzín z pumpy č. 3, neříkáte "stojan čislo tři", ale jen "trojka” (number three). 

Když čekáte na tramvaj č. 18, řeknete pouze "osmnáctka". Slovo tramvaj není nutné, protože vyplývá z kontextu.

V Čechách si rezervujete místa v kině, ale samozřejmě i na muzikály, operu a činohru. Když v pokladně divadla požádáte o konkrétní místo, pokladní vám ho nechá vybrat. Můžete ukázat a říct: “Řada H, jedenáctka” (Row H, Seat 11).

Zde jsou možné způsoby, jak se označují čerpací stojany, tramvaje nebo čísla sedadel: jednička (number one), dvojka ( number two), trojka ( number three), čtyřka ( number four), pětka ( number five), šestka ( number six), sedmička ( number seven), osmička ( number eight), devítka ( number nine), desítka ( number ten), a tak dále.

U dat v kalendáři má číslo data specifické gramatické pravidlo. Pokud jste absolvovali kurz českého jazyka, pak víte, že se jedná o genitiv. Pokud jste ale na kurzu ještě nebyli, jedná se o následující vzorec: The first of January je "prvního ledna”. Ale pokud odpovídáte na otázku typu "Kdy letíš domů?" a chcete říct “on the first", řeknete prostě "prvního".

A teď ještě jedna poznámka k určování času. Kromě toho, že se čas udává odlišně u 24hodinového systému, existují i jiné způsoby: čas se vztahuje k "půl, čtvrt nebo tři čtvrtě hodiny".

V angličtině je logické, že 6:30 je “six thirty". Ale v češtině je to "půl sedmé” (half to the next hour). Pro "čtvrt na sedm" (a quarter past six) nebo "tři čtvrtě na sedm" (three quarters past six) můžete také říci "šest patnáct” (six fifteen) nebo “šest čtyřicet pět" (three forty-five), případně můžete také říci - viz výše - "čtvrt na sedm" nebo "tři čtvrtě na sedm". Druhý způsob můžete slyšet velmi často, proto je dobré si tento vzor uvědomit, abyste času správně porozuměli. 

Když jsem se začal učit česky, uvědomil jsem si, jak moc jsem čísla považoval za přirozenou a samozřejmou součást svého rodného jazyka. I po dlouhé době, co žiji v Česku, se mi občas stane, že špatně pochopím prodavačku, kolik stojí můj nákup. Nebo se mi občas stane, že se na mě někdo divně podívá, což mě motivuje k tomu, abych se víc snažil.

Trik, jak se zdokonalit, je dvojí: co nejčastěji slyšet čísla nejrůznějšími způsoby, a co nejčastěji nahlas vyslovovat tu spoustu možností, jak čísla používat. Nedoporučuji to dělat v přeplněné tramvaji. V duchu si můžete říkat, kolik je hodin, když sedíte v tramvaji nebo autobuse, když čekáte na kamaráda před kavárnou nebo restaurací, když sledujete, jak stoupá taxametr v taxíku, když vidíte ceny různých potravin v obchodech. Nebo když jste prostě mezi lidmi, soustřeďte se na jejich komunikaci a snažte se v ní rozeznávat čísla. Ale dávejte si pozor, abyste na ně nahlas neodpovídali. 

Denně si uvědomuji, kolik věcí jsem ve své mateřské řeči považoval za samozřejmost. Věnovat pozornost cizímu jazyku a kultuře je každodenním dobrodružstvím. Čísla jsou také důležitou součástí každodenního fungování. Ještě jsem neměl příležitost používat číslice pro označení tisíců a milionů, ale je to něco, na co už těším.


Mohlo by se vám také líbit

Malé kulturní rozdíly mezi českými a americkými restauracemi
Poznejte osobité stolovací zvyklosti a kulturní nuance České republiky, o které se s vámi podělí Američan. Seznamte se s frázemi a gesty, které se liší od amerických - od naznačení, že jste dojedli až po dávání spropitného. Poznávání těchto drobných, ale významných odlišností vám pomůže cítit se více propojeni s českou kulturou a zahrnout do svého života v zemi české kulinářské zážitky tak, abyste se v České republice cítili jako ve svém druhém domově.
Český jazyk a kultura
Přečtěte si více
Kulturní nuance sloves ‘like’ a ‘love’
Připojte se k Markovi a seznamte se s důležitým a vzrušujícím srovnáním anglických výrazů 'like' a ‘love’ a jejich českých ekvivalentů. Předkládá vám jednoduchý návod, jak se naučit oba jazyky, aby zmíněná slovesa citlivě reagovala na různé kontexty - zda se jedná o věci, jídlo, oblečení nebo osobní vztahy.
Český jazyk a kultura
Přečtěte si více